ESK TECHNICK NORMA

ICS 13.080.30 ervenec 2015

Kvalita pdy  Zkouka s rostlinami pro hodnocen environmentln biopstupnosti stopovch prvk pro rostliny

SN
EN ISO 16198

83 6501

idt ISO 16198:2015

Soil quality  Plant-based test to assess the environmental bioavailability of trace elements to plants

Qualit du sol  Test vgtal pour lvaluation de la biodisponibilit environnementale des lments traces
pour les vgtaux

Bodenbeschaffenheit  Pflanzenbasierter Test zur Beurteilung der umweltrelevanten Bioverfgbarkeit von Spurenelementen fr Pflanzen

Tato norma je eskou verz evropsk normy EN ISO 16198:2015. Peklad byl zajitn adem pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv. M stejn status jako oficiln verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 16198:2015. It was translated by the Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

 

Nrodn pedmluva

Informace o citovanch dokumentech

ISO 3696 zavedena v SN ISO 3696 (68 4051) Jakost vody pro analytick ely  Specifikace a zkuebn metody

ISO 10390 zavedena v SN ISO 10390 (83 6221) Kvalita pdy  Stanoven pH

ISO 10694 zavedena v SN ISO 10694 (83 6410) Kvalita pdy  Stanoven organickho a celkovho uhlku
po termickm rozkladu

ISO 11269-2 zavedena v SN EN ISO 11269-2 (83 6446) Kvalita pdy  Stanoven ink zneiujcch ltek na pdn flru  st 2: inky zneitnch pd na vzchzen a rst vych rostlin

ISO 11277 nezavedena

ISO 11465 zavedena v SN ISO 11465 (83 6635) Kvalita pdy  Stanoven hmotnostnho podlu suiny a hmotnostn vlhkosti pdy  Gravimetrick metoda

Souvisc SN

SN ISO 5725-2 (01 0251) Pesnost (sprvnost a shodnost) metod a vsledk men  st 2: Zkladn
metoda pro stanoven opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizovan metody men

SN ISO 10693 (83 6375) Kvalita pdy  Stanoven obsahu uhliitan  Odmrn metoda

SN ISO 11074 (83 6150) Kvalita pdy  Slovnk

SN EN ISO 11269-1 (83 6446) Kvalita pdy  Stanoven ink zneiujcch ltek na pdn flru  st 1: Metoda men inhibice rstu koene

SN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod  Pouit hmotnostn spektrometrie s indukn vzanm plazmatem (ICP-MS)  st 2: Stanoven 62 prvk

SN ISO 17402 (83 6500) Kvalita pdy  Poadavky a nvod pro vbr a pouit metod k hodnocen biopstup-
nosti kontaminant v pd a v pdnch materilech

SN EN ISO 22030 (83 6445) Kvalita pdy  Biologick metody  Chronick toxicita pro vy rostliny

Vypracovn normy

Zpracovatel: Sweco Hydroprojekt a.s., I 26475081, Ing. Lenka Fremrov

Pracovnk adu pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv: Ing. Jan user

EVROPSK NORMA EN ISO 16198
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPENNE
EUROPISCHE NORM Leden 2015

ICS 13.080.30

Kvalita pdy  Zkouka s rostlinami pro hodnocen environmentln biopstupnosti stopovch prvk pro rostliny
(ISO 16198:2015)

Soil quality  Plant-based test to assess the environmental bioavailability of trace elements to plants
(ISO 16198:2015) 

Qualit du sol  Test vgtal pour lvaluation
de la biodisponibilit environnementale des lments traces pour les vgtaux
(ISO 16198:2015)

Bodenbeschaffenheit  Pflanzenbasierter Test
zur Beurteilung der umweltrelevanten Bioverfgbarkeit von Spurenelementen fr Pflanzen
(ISO 16198:2015)

Tato evropsk norma byla schvlena CEN dne 2014-10-24.

lenov CEN jsou povinni splnit vnitn pedpisy CEN/CENELEC, v nich jsou stanoveny podmnky, za kterch se tto evropsk norm bez jakchkoliv modifikac udluje status nrodn normy. Aktualizovan seznamy a biblio-
grafick citace tkajc se tchto nrodnch norem lze obdret na vydn v dicm centru CEN-CENELEC nebo u kterhokoliv lena CEN.

Tato evropsk norma existuje ve tech oficilnch verzch (anglick, francouzsk, nmeck). Verze v kadm jinm jazyce peloen lenem CEN do jeho vlastnho jazyka, za kterou zodpovd a kterou notifikuje dicmu centru CEN-CENELEC, m stejn status jako oficiln verze.

leny CEN jsou nrodn normalizan orgny Belgie, Bulharska, Bval jugoslvsk republiky Makedonie, esk republiky, Dnska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itlie, Kypru, Litvy, Lotyska, Lucemburska, Maarska, Malty, Nmecka, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, ecka, Slovenska, Slovinska, Spojenho krlovstv, panlska, vdska, vcarska a Turecka.

[image]

Evropsk vbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comit Europen de Normalisation

Europisches Komitee fr Normung

dic centrum CEN-CENELEC: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

2015 CEN Veker prva pro vyuit v jakkoli form a jakmikoli prostedky Ref. . EN ISO 16198:2015 E
jsou celosvtov vyhrazena nrodnm lenm CEN. 


Pedmluva

Tento dokument (EN ISO 16198:2015) vypracovala technick komise ISO/TC 190 Kvalita pdy ve spoluprci s technickou komis CEN/TC 345 Charakterizace pdy, jej sekretarit zajiuje NEN

Tto evropsk norm je nutno nejpozdji do ervence 2015 udlit status nrodn normy, a to bu vydnm identickho textu, nebo schvlenm k pmmu pouvn, a nrodn normy, kter jsou s n v rozporu, je nutno zruit nejpozdji do ervence 2015.

Upozoruje se na monost, e nkter prvky tohoto dokumentu mohou bt pedmtem patentovch prv. CEN [a/nebo CENELEC] nelze init odpovdnm za identifikaci jakhokoliv nebo vech patentovch prv.

Podle vnitnch pedpis CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavst nrodn normalizan
organizace nsledujcch zem: Belgie, Bulharska, Bval jugoslvsk republiky Makedonie, esk republiky, Dnska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itlie, Kypru, Litvy, Lotyska, Lucemburska,
Maarska, Malty, Nmecka, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, ecka, Slovenska, Slovinska, Spojenho krlovstv, panlska, vdska, vcarska a Turecka.

Oznmen o schvlen

Text ISO 16198:2015 byl schvlen CEN jako EN ISO 16198:2015 bez jakchkoliv modifikac.

Obsah

Strana

vod 6

1 Pedmt normy 7

2 Citovan dokumenty 7

3 Termny a definice 7

4 Podstata zkouky 9

5 Laboratorn pstroje 10

6 inidla 10

7 Zkuebn rostliny a pstroje 11

8 prava a analza vzorku pd nebo pdnch materil 15

9 Proveden pokusu a analytick metody 15

10 Kritria platnosti 18

11 Vyhodnocen vsledk 18

12 Statistick analza 20

13 Protokol o zkouce 21

Ploha A (informativn) Rostlinn druhy adaptovan na postup biotestu 22

Ploha B (informativn) Technick vkresy rznch soust biotestu 24

Ploha C (informativn) Vbr semen a hustota semen v kvtini pro adu druh zkouench normalizovanm
postupem 27

Ploha D (informativn) Rozklad a analza rostlinnch vzork 29

Ploha E (informativn) Rozmez biomasy a mnostv stopovch prvk v kontrolnch kvtinch 30

Ploha F (informativn) Mezilaboratorn zkouka 31

Bibliografie 44

  

vod

Jednm z hlavnch cl ISO 17402 je definovat pojmov rmec biopstupnosti kontaminant v pd a v pdnch materilech a poskytnout nvod pro vbr metod, kter mohou bt normalizovny pro hodnocen biopstupnosti. Biopstupnost byla tedy definovna temi nsledujcmi kroky:

  1. environmentln pstupnost;

  2. environmentln biopstupnost;

  3. toxikologick biopstupnost.

Environmentln biopstupnost je tud nezbytnm pedpokladem pro hodnocen toxikologick biopstupnosti a pmo souvis s vlivem zneiujcch ltek na hlavn funkce pdy v ekosystmu a obzvl᚝ na funkci habitatu a retenn funkci.

Environmentln biopstupnost je mon odhadnout chemickmi nebo biologickmi metodami. V ppad stopovch prvk jsou chemick metody obvykle nejlevnj, snadno se provdj a nkter z nich ji jsou normalizovny na nrodn nebo mezinrodn rovni (nap. ISO 19730). Avak chemick metody, kter, striktn eeno, stanovuj environmentln pstupnost v pdch, mus bt korelovny s biologickmi menmi, ne jsou pouity jako indiktory environmentln biopstupnosti. A jsou pouity jakkoli chemick metody, dn z nich nen sama o sob urena pro to, aby se zamila na rznorodost odezev pozorovanch u rznch druh rostlinnch druh nebo kultivar, co me bt pisuzovno a) chovn rostlin pi pjmu (tj. rostliny citliv, tolerantn, akumulujc nebo hyperakumulujc stopov prvky) a/nebo b) schopnosti rostlin mnit biologick, fyzikln a fyzikln-chemick vlastnosti sv biologicky ovlivnn zny na rozhran pda-koen, tj. takzvanou rhizosfru (koenovou znu). Alternativn by mohlo bt navreno, aby chemick metody byly aplikovny pmo na rhizosfru, ale odbr vzork rhizosfry je samozejm pli zdlouhav, aby mohl bt bn provdn.

tyi normalizovan biologick metody vysvtluj procesy v rhizosfe, protoe jsou zaloeny na rostlinch
rostoucch v pd (ISO 11269-1, ISO 11269-2, ISO 17126 a ISO 22030). Tyto metody vak byly navreny pouze pro pedpovdn fytotoxicity stopovch prvk, tj. toxikologick biopstupnosti. V tchto biologickch zkoukch rostou koeny pmo v pd, a proto je potebn zdlouhav proprn, aby byly spolehliv stanoveny stopov prvky akumulovan v koenech. Mnostv stopovch prvk akumulovanch ve vhoncch neakumulujcch druh rostlin skuten nen dostaten citliv, aby mohlo bt pouvno pro hodnocen environmentln biopstupnosti stopovch prvk v porovnn s mnostvm akumulovanm v cel rostlin, vetn koen. Je tedy stle potebn
vyvinout biologick metody vysvtlujc procesy v rhizosfe a umoujc zahrnout sek koene, aby byla dn odhadnuta environmentln biopstupnost stopovch prvk pro rostliny.

Tato norma proto uvd biologickou zkouku zaloenou na rstu koen, kter jsou v kontaktu s pdou, ale nevni-
kaj do n. Pestoe je toto rozvren experimentu sten uml, umouje docela dobr porovnn biopstupnosti stopovch prvk pro rzn zkouen pdy. Men vsledek zkouky me bt navc vztaen pmo na men environmentln biopstupnosti spe ne jakkoli vsledek zkouky zaloen na men toxicity.

1 Pedmt normy

Tato norma specifikuje zkouku zaloenou na rostlinch, dle nazvanou biotest. Umouje odhadovat environmentln biopstupnost stopovch prvk pro rostliny bu zkladnm zpsobem, jako koncentraci ve vhoncch a koenech, nebo integrativnm zpsobem jako ist pjem v rostlinch. Postup biotestu zahrnuje dva po sob nsledujc kroky: (i) pedpstovn rostlin v hydroponickch kulturch a (ii) rst rostlin v kontaktu s pdnmi vzorky. Koncentrace ve vhoncch a koenech i ist tok pjmu stopovch prvk v rostlinch se stanov na konci druhho kroku biotestu.

Tento biotest je pouiteln pro hodnocen environmentln biopstupnosti stopovch prvk pro rostliny, zejmna pro zemdlsk rostliny, v pdch a pdnch materilech za aerobnch podmnek. Pitom se bere v vahu, e:

Biotest se me pouvat pro pdy a pdn materily, vetn pd hnojench ped odbrem vzork v ternu nebo po nm komposty, kaly, odpadnmi vodami a dalmi materily (odpady).

POZNMKA 1 Tento biotest nen uren pro hodnocen environmentln biopstupnosti stopovch prvk, kter jsou nchyln k tkn nebo pochzej z pjmu v listech rostlin, nap. po atmosfrickm spadu.

POZNMKA 2 Tento biotest nen uren pro hodnocen environmentln biopstupnosti organickch kontaminant pro rostliny. Mohl by bt pouit podobn experimentln postup, ale fyzick oddlen koen rostlin a pdy s pouitm polyamidov st mus bt upraveno, aby se zamezilo sorpci organickch kontaminant na sku.

Konec nhledu - text dle pokrauje v placen verzi SN.